Pojmy okolo svetla

Príkon (P) svetelného zdroja udáva, koľko energie zdroj spotrebuje za jednotku času. Jednotkou je watt (W). U každého svetelného zdroja ho povinne uvádza výrobca. V hovorovej reči mu zodpovedá "spotreba". Čím je príkon svetelného zdroja väčší a čím dlhšie ho necháme svietiť, tým viac zaplatíme.

Praktický príklad:

Platíme 0,2121818 € za 1 kWh. Necháme 1 týždeň svietiť 100 W žiarovku. Zaplatíme 7 x 24 x 100 x 0,2121818/1000 = 3,56 €.

Svetelný tok (Φ) svetelného zdroja je miera jeho schopnosti pôsobiť zrakový vnem, čiže poskytovať osvetlenie. Jednotkou je lumen (lm). Pri každom svetelnom zdroji ho povinne uvádza výrobca. V hovorovej reči mu zodpovedá "svietivosť" (miera schopnosti svietiť).

Praktický príklad:

Máme žiarovku P (výkon) = 150 W, Φ (svetelný tok) = 2200 lm a žiarivku P = 36 W, Φ = 2400 lm. Žiarivka má väčší svetelný tok, "svieti viac".

Žiarovky Verilux majú Φ=525 lm (60 W), 670 lm (75 W), 995 lm (100 W),

Žiarivky NASLI majú Φ=1000 lm (18 W), 2300 lm (36 W), 3700 lm (58 W)

Životnosť svetelného zdroja, presnejšie „predpokladaná stredná doba životnosti“ udáva, za akú dobu (v hodinách) dôjde s 50% pravdepodobnosťou k ukončeniu života zdroja. U každého svetelného zdroja ju povinne uvádza výrobca. Jedná se o štatistickú hodnotu, konkrétny svetelný zdroj môže vydržať menej aj viac.

Praktický príklad:

Bežné žiarovky mávajú životnosť 1000 hodín. Ak svieti žiarovka 5,5 hodiny každý deň, dá sa  očakávať, že vydrží asi 0,5 roka. Drahšia žiarovka s životnosťou predĺženou na 5000 h takto vydrží asi 2,5 roka.

Žiarivky NASLI majú životnosť >10000 h (s el. predradníkom až 16000 h).

Energetická trieda svetelného zdroja vyjadruje účinnosť, s akou zdroj premieňa elektrickú energiu na svetlo. Je to písmeno A až G, pričom A označuje najúspornejšie (najúčinnejšie) zdroje a G zdroje najmenej úsporne (najmenej účinné). U každého svetelného zdroja ju povinne uvádza výrobca na energetickom štítku.

Praktický príklad:

Žiarovka má na energetickom štítku vyznačenú triedu G. Je teda menej úsporným zdrojom svetla. Kompaktná žiarivka má na štítku vyznačenú triedu A a jedná sa teda o úsporný zdroj svetla. 

Trubice NASLI sú triedy B, kompakty B.

Všeobecný index podania farieb (Ra) je číslo 0 až 100. Môžeme si ho predstaviť ako mieru podobnosti (v percentách), ktorou sa svetlo daného zdroja podobá dennému svetlu. Čím je táto podobnosť väčšia, tým prirodzenejšie farby vo svetle daného zdroja uvidíme. Zmysel má hlavne u žiariviek, kde býva vyznačená kódom, napr. 765, 865, 965 znamená Ra >70, >80, >90.

Praktický príklad:

Lacné žiarivky mávajú Ra=60–70, bežné 70–90. Zdroje so zdravým (plnospektrálnym) svetlom majú Ra >90.

Žiarivkové trubice NASLI majú Ra = 98 .

Teplota chromatickosti (Tc) udáva zastúpenie farebných zložiek vo svetle, ktoré zdroj vyžaruje. Jednotkou je Kelvin (K). Hodnota 5800 K predstavuje stred (neutrálnu bielu), nižšie hodnoty znamenajú viac žltej, vyššie hodnoty viac modrej. Vyššie Tc teda paradoxne znamená „chladnejšie svetlo“. Zmysel má hlavne u žiariviek, kde býva vyznačená kódom, napr. 828, 850, 865 znamená Tc = 2800, 5000, 6500 K. Hovorovo sa tiež označuje ako „farebná teplota“.

Praktický príklad:

Žiarovkové svetlo má Tc » 2800 K a odpovedá žltému podvečernému slnečnému svetlu. Žiarivka s Tc = 5000 K predstavuje teplé odpoludňajšie svetlo. Žiarivka s Tc = 500 K predstavuje jasné poludňajšie svetlo, s Tc = 8000 K chladné svetlo modrej oblohy.

Trubice NASLI majú Tc = 6500 K.

Index cirkadiálnej účinnosti (Circadian Activation Index) Ac vyjadruje zastúpenie spektrálnej zložky, ktorá aktivuje nervovú sústavu človeka (podľa DIN V5031). Denné slnečné svetlo má Ac=100.

Plnospektrální osvětlení pro zdraví dětí i dospělých

Plnospektrální osvětlení pro zdraví dětí i dospělých.

Rodiče 2.2008

Nevhodný zdroj osvětlení zhoršuje zrak, vede ke stresu a únavě.

Snad každý ví, že dítě potřebuje při psaní, čtení či kreslení dostatečné osvětlení. Jenže samotná intenzita světla nestačí, důležité je i jeho spektrální, neboli barevné složení. To totiž může ovlivnit nejen zrak dítěte, ale i jeho celkový zdravotní stav a výkonnost ve škole.

Světlo nám neslouží pouze k tomu, abychom viděli. Prostřednictvím očí totiž přímo působí na tři části našeho mozku - hypothalamus, hypofýzu a epifýzu - které ovlivňují řadu důležitých procesů v těle: hormonální rovnováhu, autonomní nervovou soustavu, hospodaření s energií a tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty, aktivity, a dýchání, spánkový cyklus, imunitu a další důležité funkce.

Utajená moc barev

Není ovšem světlo jako světlo. Během evoluce se totiž naše tělo přizpůsobilo každodennímu působení slunce. Dnes ale trávíme většinu času v uzavřených místnostech vystavení umělému světlu, které má od toho slunečního odlišné barevné složení.

Od poloviny minulého století proběhla řada pokusů, které prokázaly například, že působení světla s dlouho vlnovou délkou, tedy červené, oranžové a žluté barvy, má za následek zvýšení produkce stresových hormonů, agresivity, krevního tlaku i tepu a urychlení stárnutí buněk. Naopak krátkovlnné fialové, modré či zelené světlo snižuje napětí i krevní tlak a podporuje regeneraci. Děti jsou přitom na podobné vlivy daleko citlivější než dospělí.

Vliv umělého světla na náš život.

Problém je ovšem v tom, že běžně používané žárovky produkují světlo s převahou žluté, oranžové a červené barvy. Díky tomu dětský organismus nadměrně stimulují, udržují jej v permanentním stresu a mohou tak přispívat k problémům se soustředěním, agresivitou a hyperaktivitou. Ještě o něco hůře působí zářivky - jejich barevné spektrum je také výrazně odlišné od slunečního záření, ale navíc nesvítí, ale blikají 50x za vteřinu. Takovou rychlost sice naše oko nezaznamená, ale mozek to přesto registruje a vnímá jako rušivé. Na západ od našich hranic se proto stále více používá ve školách, školkách, nemocnicích i domácnostech plnospektrální světlo, které se svým barevným složením blíží slunečnímu záření (jeho index podání barev Ra vyjadřující procentuelní podobnost se slunečním zářením je vyšší než 90).

Příznivý vliv plnospektrálního osvětlení na zdraví a výkonnost byl prokázán řadou studií (jedna probíhá v současné době i v ČR a SR). Co se týče vlivu na děti, v literatuře bývá nejčastěji citována práce amerického lékaře Dr. Johna Otta. Ten v roce 1973 instaloval ve dvou učebnách jedné školy plnospektrální světlo a v dalších dvou ponechal obyčejné zářivky. Rozdíly se projevily již po měsíci: studenti ve třídách s běžnými zářivkami byli častěji hyperaktivní, unavení a nepozorní. Naopak u dětí ve třídách s plnospektrálním osvětlením došlo již po jednom měsíci k výraznému zlepšení chování, výkonnosti a studijních výsledků. Dokonce i velmi hyperaktivní jedinci se výrazně zklidnili a snáze překonávali poruchy učení.Plnospektrální osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením má pozitivní vliv i na další aspekty zdraví dětí:

§  Přispívá k oddálení zrakové únavy, což má příznivý vliv na některé zrakové vady, ale i na schopnost číst a porozumět textu

§  Stejně jako sluneční světlo zvyšuje produkci vitaminu D nutného pro správné vstřebávání vápníku, a tím pomáhá předcházet poruchám růstu.

§  Příznivě ovlivňuje metabolismus cholesterolu a hospodaření s energií, což je důležité v prevenci srdečně cévních onemocnění i obezity.

§  Pomáhá zmírnit syndrom SAD (tzv. zimní deprese).

§  Umožňuje nezkreslené vnímání barev.

§  Výrazně zvyšuje schopnost soustředění.

§  Díky snížení agresivity omezuje výskyt konfliktů na pracovišti.