Image 3 title

type your text for third image here

Image 3 title

Image 4 title

type your text for 4th image here

Image 4 title

Image 5 title

type your text for 5th image here

Image 5 title

Image 6 title

type your text for 6th image here

Image 6 title

Image 7 title

type your text for 7th image here

Image 7 title

Image 8 title

type your text for 8th image here

Image 8 title

Image 9 title

type your text for 9th image here

Image 9 title

Image 10 title

type your text for 10th image here

Image 10 title

Práca v noci, práca na zmeny a osvetlenie

 

Práce v noci, tedy od 22 do 6 hodin umožňuje společnosti jednak zajištění nezbytných služeb (například zdravotní péče, bezpečnosti, dopravy, energetiky či pohotovosti), jednak efektivnější využití výrobních prostředků a plnění časově náročných úkolů.

 

Člověk pracující v noci ustupuje od své fyziologické potřeby nočního spánku, kterou nemůže spánkem ve dne zcela nahradit. Obrácení časových rytmů má také dopad na účast člověka v rodinném a společenském životě. Střídavé zařazení pracovníků do různých směn či služeb (ranní–odpolední–noční) tyto společenské dopady práce v noci částečně kompenzuje, ale je doprovázeno zásahy do přirozeného cyklu spánku a bdělosti a potřebou neustálé adaptace.

 

 

Pravidelné střídání hladin melatoninu
při práci jen v dopolední směně.
Chaotičtější hladiny melatoninu
při práci na střídavé směny.

 

Bdělost a spánek máme neodmyslitelně spjaté s cyklem dne a noci, který můžeme vysledovat i v hladinách stresového hormonu kortizolu, spánkového hormonu melatoninu a změnách tělesné teploty během dne. Hladina melatoninu je při normálním časovém rozvrhu nejvyšší v noci a ráno prudce klesá. Melatonin v těle vychytává volné radikály a zabíjí rakovinné buňky. Působením světla na oči dostává mozek signál, že je den, máme tedy být bdělí a hladina melatoninu v krvi se rychle sníží a naopak vzroste hladina kortizolu, hormonu aktivity.

 

V roce 2007 byl objeven nový typ světlocitlivých buněk na lidské sítnici kromě známých tyčinek a čípků – světlocitlivé gangliové buňky. Jejich úkolem je předávat centrální nervové soustavě signál, zda je noc či den. Tímto signálem se synchronizují naše vnitřní hodiny.

 

Práce v noci, práce se střídáním směn, cestování přes časová pásma nebo příliš mnoho světla v noci mohou tento cyklus narušit. Běžné příznaky jsou nespavost v noci a ospalost během dne. Jejich následky kromě nepříjemného pocitu mohou být také snížená produktivita, chyby a nehody při práci nebo konflikty na pracovišti.

 

Jak tedy problematickým jevům předcházet, když je práce v noci zapotřebí pro chod nezbytných služeb společnosti a má velký ekonomický význam? Odpověď z velké části tkví v citlivosti sítnicových gangliových buněk na modré světlo.

 

Při práci v noci je výhodou dostatek, případně nadbytek světla s dostatečným podílem modré složky, který lze popsat indexem cirkadiánního účinku (Ac) [3]. Jeho vztažná hodnota je 100 pro polední denní světlo. Žárovky a zářivky s teple bílým světlem mají Ac kolem 30 a neutrální bílé přibližně 55. Zářivky s chladným denním světlem pak mají Ac kolem 100 jako denní světlo. U LED diod záleží na typu. Ac je tedy „míra účinnosti“ daného typu světla na nervovou soustavu.

 

Pro stimulaci nervové soustavy je nejvhodnější chladné denní světlo (teplota chromatičnosti >6000 K) – při použití takových světelných zdrojů lze dosáhnout žádoucího účinku s minimálním elektrickým příkonem. Je známo, že dostatek světla může snížit chybovost a nehodovost při práci a zvýšit produktivitu až o 20 %. Chladné světlo je lidem příjemné, pokud je ho dostatek.

 

Po skončení noční směny je naopak dobré se intenzivnímu světlu, zvláště modrému, co nejvíce vyhýbat. Na cestu z noční směny se doporučují  sluneční brýle s malou propustností a s dobrým pokrytím zorného pole. Někteří uživatelé si oblíbili tmavě oranžové brýle. Pro dobrý spánek ve dne je dobré co nejvíce zamezit přístupu světla pomocí závěsů či žaluzií a podobně. Velmi účinné jsou předokenní žaluzie. Ložnice by však měla být dobře větraná a zároveň bez rušivých zvuků – je tedy potřeba najít rovnováhu mezi vzájemně protichůdnými faktory.