Image 3 title

type your text for third image here

Image 3 title

Image 4 title

type your text for 4th image here

Image 4 title

Image 5 title

type your text for 5th image here

Image 5 title

Image 6 title

type your text for 6th image here

Image 6 title

Image 7 title

type your text for 7th image here

Image 7 title

Image 8 title

type your text for 8th image here

Image 8 title

Image 9 title

type your text for 9th image here

Image 9 title

Image 10 title

type your text for 10th image here

Image 10 title

Uncategorised

app1

Mini App1

KATALÓG ZDRAVÉ SVETLO

 

Stiahnite si katalóg ZDRAVÉ SVETLO®

 

40 stranový katalóg ponúka nové interiérové svietidlá a svetelné zdroje, navyše obsahuje desať strán zaujímavého čítania o tom, ako si doma vylepšiť osvetlenie, praktické príklady využitia plnospektrálneho svetla, o kvalite svetla, o výskume vplyvu svetla na človeka, o osobnostiach z odboru.

 

Zdravé svetlo 2013

 

 

Ak máte záujem o tlačenú verziu katalógu, napíšte nám na mailovú adresu: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebuješ mať nainštalovaný JavaScript.

 

Stiahnuť katalóg

 

Vplyv svetla na časový systém človeka

Vliv světla na časový systém člověka

Časopis Světlo, číslo 4/1998

Autor: Dr.Helena Illnerová, Fyziologický ústav AV ČR

Světelné charakteristiky

Dlouho panovala domněnka, že světlo na cirkadiánní časový systém člověka nepůsobí, neboť osvětlení běžným světlem v noci neovlivňovalo rytmickou tvorbu melatoninu. Americký psychiatr A.Lewy použil bílé světlo o intenzitě 2 500 luxů, a tvorbu melatoninu u osvětlených subjektů tak potlačil. Po tomto zjištění bylo zřejmé, že světlo cirkadiánní systém ovlivňuje, usuzovalo se však, že ke svému působení musí být velmi jasné. V současné době je však zřejmé, že i bílé světlo o intenzitě 200 až 500 luxů může nastavovat biologické hodiny člověka a synchronizovat je s 24hodinovým dnem.

Poruchy cirkadiánního systému člověka

U některých jedinců dochází k volnému běhu biologických hodin s vlastní vnitřní periodou nerovnající se 24 hodinám. Vnitřní čas těchto jedinců přestává být ve fázi s vnějším dnem a s časem okolní společnosti. K volnému běhu může dojít u nevidomých lidí, u jedinců pracujících ve směnném provozu, u lidí s nestrukturovaným dnem bez denních povinností či u starých jedinců. S vyjímkou nevidomých je možné vnitřní čas těchto jedinců synchronizovat s 24hodinovým dnem vhodným osvětlením.

Obdobně je možné léčit vhodným osvětlením i poruchu, kdy někdo usíná příliš pozdě, či naopak chodí spát příliš brzy. V prvním případě je vhodné osvětlení silným světlem v ranních hodinách, aby se vnitřní hodiny předběhly, ve druhém případě ve večerních hodinách, aby se zpozdily. Osvětlování v pravou chvíli může též napomoci rychlejšímu přizpůsobení se novému času při letu přes více časových pásem. Fototerapie zmírňuje též sezónní, převážně podzimní a zimní deprese či pouhé podzimní „blues“ neboli náladu, která k nám přichází s nástupem krátkých podzimních dnů.

Světlo hraje v životě člověka velkou úlohu. Umožňuje mu prostorové vidění a současně synchronizuje jeho vnitřní den s vnějším dnem. Beze světla by naše vnitřní hodiny volně běžely a společnost by byla fázově desynchronizována.

 

Slnko - Zdroj života a zdravia

SLUNCE - Zdroj života a zdraví

Damien Gowning – Jean Celle

Kapitola

Osvětlení s úplným spektrem a UV

Největší část roku žijeme více než šestnáct hodin denně v umělém osvětlení s nedostatečnou intenzitou i kvalitou. I když si myslíme, že na nás za okny nebo za sklem vozu svítí Slunce, dostává se nám jen nepřirozeného světla.

Stejně jako je důležité konzumovat stravu tvořenou složkami plné biologické hodnoty, abychom se vyhnuli podvýživě, musíme také žít uvnitř budov s dostatečně sílným osvětlením s úplným spektrem, abychom vyloučili všechny důsledky nesprávného osvětlení, a mohli tak těžit ze všech výhod osvětlení simulujícího co nejvěrněji Slunce.

Abychom uspokojili svou každodenní potřebu světla a ultrafialových paprsků, máme dvě možnosti, které se vzájemně nevylučují: osvětlení s úplným spektrem během dne a čas od času návštěvu solária.

Osvětlení s úplným spektrem za dne

V tradicních obchodem najdete lampy a zářivky s označením denní světlo. Toto označení je ve skutečnosti zavádějící, neboť skutečné denní světlo nám přináší i patřičnou dávku ultrafialového záření (UVA + UVB), zatímco toto osvětlení takto důležitou – a z výrobního hlediska nejdražší – složku neobsahuje.

Lampa nebo zářivka s úplným spektrem má dvě hlavní charakteristiky: distribuční křivku vysílaných frekvencí co možná nejbližší slunečnímu světlu, a to včetně UVA a UVB, a index barevného složení (CRI) vyšší než 90% (základem je 100% ve slunečním světle). Na první pohled působí toto světelné prostředí poněkud studeně, ale člověk si velice brzy zvykne, neboť odpovídá zrakovým vjemům, na jaké jsme zvyklí.

K osvětlení s úplným spektrem (FS) slouží zářivky FS nebo kompaktní fluorescenční žárovky FS, přičem oba zdroje lze kombinovat a přitom aplikovat normy, které dobře znají osvětlovači: lokálně zesílené osvětlení, zdroj osvětlení nesmí být v přímé ose pohledu oka, význam barvy příček pro správné světelné prostředí každé místnosti atd. (Vyhýbejte se studeným barvám!) Při stejné intenzitě světla spotřebují tyto žárovky pětkrát méně energie než žárovky se žhavícím vláknem, které spíše hřejí než svítí, takže je možné intenzitu na pracovištích přinejmenším zdvojnásobit a překročit úroveň 500 luxů na více než 1000 luxů, abychom lépe využili celodenního působenní světla s úplným spektrem na náš organizmus a zůstali po celý den bdělejší. Pro pocit pohody, a dokonce ke zlepšování našeho zdravotního stavu (imunity a tak dále) je takováto kvalita a intenzita světla nezbytná. Večer musíme samozřejmě světelné prostředí změnit a musíme intenzitu osvětlení snížit, aby měla naše epifýza čas na tuto změnu světelného prostředí reagovat a začala ještě dříve, než ulehneme, produkovat melatonin, náš přirozený uspávací prostředek. Soumračné světlo potřebují pro své zdraví i naše oči, prudký přechod z intenzivního světla do tmy není přirozený.

Někteří lidé mají při pobytu v místnosti osvětlené zářivkami unavené oči, protože špatně snášjí jejich frekvenci 50 Hz. Existují vysokofrekvenční elektronické předřadníky (řádově dosahují 20 000 až 30 000Hz), které poskytují velmi stabilní světlo. Jejich technologie je vyspělejší než u sériově používaných magnetických předřadníků, ale jsou dražší a zářivky jimi nejsou standardně vybaveny. Je však možné instalovat je alespoň v místnostech, kde trávíme většinu dne.

John Ott – muž, který vše začal

Víme-li dnes, jak důležité je sluneční světlo pro náš život, pak je to z velké části zásluha jediného muže, Johna Otta, jenž tomuto problému věnoval celý svůj život. Nebyl ani vědec, ani lékař, snad právě proto nebyl pod vlivem lékařské vědy, která by mu nasadila klapky na oči, a tak dokázal vidět věci jasně.

Světlo s úplným spektrem

Vynález světla s úplným spektrem má z objevů Johna Otta patrně největší dosah.

Nyní máme šanci se dozvědět, že z fyziologického hlediska může být jeho účinek ještě větší. Většina těchto účinků je spjata s neviditelnou částí slunečního světla a osvětlením s celým spektrem: s ultrafialovými paprsky. Obyčejné elektrické žárovky mají totiž velmi omezené světelné spektrum, zato osvětlení s úplným spektrem se snaží napodobit co nejvěrněji sluneční záření.

To se daří buď použitím zářivky, která vyzařuje širší spektrum sahající až po ultrafialoé záření, nebo – jak je tomu u nejnovějších modelů, které John Ott doporučoval – kombinací zářivky jako zdroje viditelného světla a malé zářivky s ultrafialovým zářením. Většína osvětlovacích těles s celým spektrem má kromě toho zařízení bránící vyzařování jakýchkoli dalších potenciálně nebezpečných paprsků.

Během více než půlstoletí pionýrských výzkumů John Ott jasně ukázal, že osvětlení s úplným spektrem je blahodárné. Prováděl výzkumy a podílel se na řadě studíí o účincích světla na zdraví, které zveřejnil ve svých knihách. Dostalo se mu několika čestných doktorátů a dalších akademických titulů.

Mimo doktorátů a diplomů spočívá jeho největší odměna ve vděčnosti bezpočtu lidí, jež dnes jeho objevů využívají a budou využívat i v budoucnosti. Věřím, že jeho myšlenky, objevy a vynálezy, které z nich vzešly, změní náš životní styl, zlepší a zachrání životy miliónů lidských bytostí.

Plnospektrální osvětlení pro zdraví dětí i dospělých

Plnospektrální osvětlení pro zdraví dětí i dospělých.

Rodiče 2.2008

Nevhodný zdroj osvětlení zhoršuje zrak, vede ke stresu a únavě.

Snad každý ví, že dítě potřebuje při psaní, čtení či kreslení dostatečné osvětlení. Jenže samotná intenzita světla nestačí, důležité je i jeho spektrální, neboli barevné složení. To totiž může ovlivnit nejen zrak dítěte, ale i jeho celkový zdravotní stav a výkonnost ve škole.

Světlo nám neslouží pouze k tomu, abychom viděli. Prostřednictvím očí totiž přímo působí na tři části našeho mozku - hypothalamus, hypofýzu a epifýzu - které ovlivňují řadu důležitých procesů v těle: hormonální rovnováhu, autonomní nervovou soustavu, hospodaření s energií a tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty, aktivity, a dýchání, spánkový cyklus, imunitu a další důležité funkce.

Utajená moc barev

Není ovšem světlo jako světlo. Během evoluce se totiž naše tělo přizpůsobilo každodennímu působení slunce. Dnes ale trávíme většinu času v uzavřených místnostech vystavení umělému světlu, které má od toho slunečního odlišné barevné složení.

Od poloviny minulého století proběhla řada pokusů, které prokázaly například, že působení světla s dlouho vlnovou délkou, tedy červené, oranžové a žluté barvy, má za následek zvýšení produkce stresových hormonů, agresivity, krevního tlaku i tepu a urychlení stárnutí buněk. Naopak krátkovlnné fialové, modré či zelené světlo snižuje napětí i krevní tlak a podporuje regeneraci. Děti jsou přitom na podobné vlivy daleko citlivější než dospělí.

Vliv umělého světla na náš život.

Problém je ovšem v tom, že běžně používané žárovky produkují světlo s převahou žluté, oranžové a červené barvy. Díky tomu dětský organismus nadměrně stimulují, udržují jej v permanentním stresu a mohou tak přispívat k problémům se soustředěním, agresivitou a hyperaktivitou. Ještě o něco hůře působí zářivky - jejich barevné spektrum je také výrazně odlišné od slunečního záření, ale navíc nesvítí, ale blikají 50x za vteřinu. Takovou rychlost sice naše oko nezaznamená, ale mozek to přesto registruje a vnímá jako rušivé. Na západ od našich hranic se proto stále více používá ve školách, školkách, nemocnicích i domácnostech plnospektrální světlo, které se svým barevným složením blíží slunečnímu záření (jeho index podání barev Ra vyjadřující procentuelní podobnost se slunečním zářením je vyšší než 90).

Příznivý vliv plnospektrálního osvětlení na zdraví a výkonnost byl prokázán řadou studií (jedna probíhá v současné době i v ČR a SR). Co se týče vlivu na děti, v literatuře bývá nejčastěji citována práce amerického lékaře Dr. Johna Otta. Ten v roce 1973 instaloval ve dvou učebnách jedné školy plnospektrální světlo a v dalších dvou ponechal obyčejné zářivky. Rozdíly se projevily již po měsíci: studenti ve třídách s běžnými zářivkami byli častěji hyperaktivní, unavení a nepozorní. Naopak u dětí ve třídách s plnospektrálním osvětlením došlo již po jednom měsíci k výraznému zlepšení chování, výkonnosti a studijních výsledků. Dokonce i velmi hyperaktivní jedinci se výrazně zklidnili a snáze překonávali poruchy učení.Plnospektrální osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením má pozitivní vliv i na další aspekty zdraví dětí:

§  Přispívá k oddálení zrakové únavy, což má příznivý vliv na některé zrakové vady, ale i na schopnost číst a porozumět textu

§  Stejně jako sluneční světlo zvyšuje produkci vitaminu D nutného pro správné vstřebávání vápníku, a tím pomáhá předcházet poruchám růstu.

§  Příznivě ovlivňuje metabolismus cholesterolu a hospodaření s energií, což je důležité v prevenci srdečně cévních onemocnění i obezity.

§  Pomáhá zmírnit syndrom SAD (tzv. zimní deprese).

§  Umožňuje nezkreslené vnímání barev.

§  Výrazně zvyšuje schopnost soustředění.

§  Díky snížení agresivity omezuje výskyt konfliktů na pracovišti.